Herbarius

ROSA

Aby Příroda obnovila sebe samu a uvedla všechna semena v lůně země do pohybu růstu, jenž je vlastní vegetaci, oplodní vzduch, jenž obklopuje zemi, pohyblivým fermentujícím Duchem, který přichází od Otce. Tímto Duchem je jemný ledek, který zajišťuje plodnost země, jejíž duše je tím, co Kosmopolita nazývá „ledkem filosofů“.

LIMOJON DE ST. DIDIER

Rosa, poeticky „slzy bohyň“ nebo „květ nebes“, je symbolem čistoty. Tato nebeská voda je celá prosycena univerzálním Duchem. Její podstata je nebeská, její moc oživující. Dává život všemu, co roste a dýchá.

Rosa nebo také celestýnská voda je kondenzovaná noční vlhkost vzduchu pod vlivem Měsíce. Podle alchymické tradice je výsadním vehikulem univerzálního Ducha, který vyživuje a oživuje všechny rostliny a koneckonců i člověka. Rosa je v naší tradici mimořádně speciální substancí. Staří alchymisté doporučovali, aby se sbírala během jarních úplňků v měsících Berana a Býka, tedy v březnu, dubnu a květnu, protože v těchto měsících má velice zvláštní vlastnosti spojené se Spiritus mundi, Duchem světa.

Rosa vzniká tehdy, kdy je teplota povrchu nějakého předmětu nižší než rosný bod okolního vzduchu. Vodní pára během chladné noci kondenzuje v atmosféře v maličké kapénky, které se pak objevují na povrchu země nebo na rostlinách. Jak se vystavený povrch ochlazuje vyzařováním svého tepla, atmosférická vlhkost kondenzuje rychleji, než se stačí odpařovat, což vede k tvorbě vodních kapiček. K tomu dochází nejčastěji při radiačním ochlazování zemského povrchu za jasných nocí bez větru.

Je známo, že ona pára pochází ze zemského tepla, a proto obsahuje minerály, a že je nabita energií Slunce, která se odráží v úplňku. Nesmíme ji však vystavit přímému Slunci, protože se rychle odpařuje, čímž se ztrácí.

Sběr a destilace rosy vyžaduje velkou trpělivost a vytrvalost. Existuje několik způsobů, jak noční rosu sbírat. V Mutus Liber vidíme obraz pláten rozprostřených mezi čtyřmi tyčemi a muže a ženu, jak ždímají plátna tak, aby voda stékala do umyvadla. Další možností je tahat po trávě plátno a to potom vyždímat. V každém případě nedopusťte styk rosy s kovy nebo slunečním světlem.

Na místě sběru buďte alespoň dvě hodiny před východem Slunce a sběr ukončete, jakmile se jeho první paprsky dotknou země. Rosa, kterou nasbíráte, bude mít lehce nažloutlou barvu a bude bez zápachu, ale bude obsahovat minerální a organické látky. Tuto vodu uchovávejte v lahvích z tmavého skla.

Extrakce soli rosy

„Vzduch ho nosil ve svém břiše,“ praví verš Smaragdové desky.

Vzduch prý v sobě udržuje tinkturu „neviditelné podstaty života“, formované Sluncem a Měsícem, jež se vtěluje jako rosa či déšť, a sestupuje v „ledku“ jako „sůl rosy“. Proces extrakce se pak nazývá „Herkulovy práce“.

Rozpusť a zahusti, toť vše! Varuj se použít jiného ohně než ohně nebes! Tak praví staří hermetikové. Někteří radí nechat rosu po čtyřicet dní fermentovat v dřevěném sudu, podle jiných je lepší nasbíranou rosu ihned destilovat v destilační koloně, jaká se používá k destilaci pálenky, a to na mírném ohni, při teplotě nepřesahující 60 stupňů Celsia. Proces trvá dlouho, dokud nezůstane jen mastná, rosolovitá substance na dně. Ta by se pak měla nechat odpařit zcela do sucha. Vydestilovanou rosu uchovávejte v temnu ve skleněných lahvích. Vysušenou sedlinu kalcinujte na velmi silném ohni. Sůl extrahujeme následným loužením nebo promýváním kalcinované látky destilovanou rosou jako rozpouštědlem, aby se oddělily rozpustné části od nerozpustných. Z alchymického hlediska obsahuje sůl z rosy „jemný ledek“ (subtilní nitrát), který se používá při dalších alchymických operacích, ovšem až když je znovu připraven uměním alchymie, tedy opakovaným rozpouštěním a zahušťováním, čímž se koncentruje a extrahuje. Tuto sůl nazývají filosofové „duší světa“, duší, která utváří minerály, rostliny a zvířata.

Dew - it is the symbol of purity and in essence it would be impregnated with the universal spirit. It is collected in the months: march, april and may. This water vapor comes from the heat of the Earth. I tis called the tears of the goddes or pearels of the dome. This celestin water is highly appreciated by the lachemy. It is also used to collect fresh water in dry places.

Dew is a vapor that condenses in the atmosphere in the cool of the night into very small droplets which then appear on the surface of the earth or on plants. It is water in the form of droplets thats appear on things. Exposed object at night due to condensation as the exposed surface cools by radiating its heat atmospheric moisture condenses at a faster rate that it can evaporate resulting in the formation of water droplets. Because the dew is related to the temperature of surfaces. It is poetically called the tears of the goddes ort he pearls of the dome.

But it is known that this vapor comes from the heat of the Earth and therefore contains minerals and that it is also charged with the energy of the Sun reflected in the full moon. But cannot be given the direct Sun because it evaporates or it will lose its properties.

The dew or celestin water is the condensation of the night atmosphere and on the influence of the moon. And according to the alchemical tradition it is the privileged vehicle of the universal spirit that nourishes and revitalizes all plants and even the human being. The old alchemist regarded celestian water with great depreciation in the countries of the central europe The recommendet that the a dew be collected during the ful moons of spring in the months of march april and may because in those months it has very special BTU. As it is impregneated with the universal spirit.

The collection and distillation of dew is a real echolian task that requires a lot of patience and perservance. There are many wals to collect the night dew. In the Mutus Liber we can see imagis og canvases stratched between four sticks and tha the man and the woman wring it out ond rol lup the canvaces so that is drains the water over a basin. Another method is to stroke the plants with cotton balls or the grass with towels and then wring them out. A wood plank is also used to collect moisture but the spray cannot touch the metal because it will lose power. Get up two hours before sunrise but before going to the side check the dew by looking at the roufs of cars.

The dew that you collected is the slighltly yellowish color of tea and has no odor but has mineral results and organic substancis.

Cooking recipe.

The best advice I have found is to distyle the unfermented dew in the duck in still such as is used for distyling brandy from wine or vinager over a moderate fire not exceeding 60 degrees celsius even if it takes a long time and keep the tracks on wet oily mud remaining at the bottom we should then be redestyled to dryness. The distilled dew should be kept in glass bottles away from light.

Remove the layer and calcine it in an earth where on stainless steel but over a very strong fire the famous salt is extracted by leaching or washing the calcinated substance with the distilled dew as a sonant to separate soluble parts from the insolube ones. But I have no further details. The dual salt, crude from the alchemical point of view contains a subtle nitrate which after beaing newly prepared with the art of alachemy demands is used in the canonical dry way. Properly prepared means exactly that I have no idea how it is done. The dry way of alchemy is the one that uses fire, and the wet way is the one made at room temperature.